Články

Jaké „využití“ má kultura a historie?

Při své práci psychologa používám inteligenční test, ve kterém je mimo jiné požadavek: „uveďte několik důvodů, proč je důležité studovat historii“. Tato zdánlivě banální otázka je součástí úkolu, jež zjišťuje a hodnotí sociální zralost, schopnost využívat předchozí zkušenost, ale také schopnost generalizace a abstrakce.
Přijatelné odpovědi na tuto otázku zahrnují takové, které obsahují pochopení možnosti učit se z minulosti a tím ovlivňovat přítomnost a budoucnost, pochopení důležitosti tradic národa, kultury a identity, a chápání významu rozvíjení znalostí.
Věřte mi, že ne všichni na ni dokáží smysluplně odpovědět.

Nemá již smysl shrnovat znovu historii stavby a mudrovat o jejím významu mezi budovami města Kyjova nebo o její hodnotě. Ale psát dál smysl má. Panta Rhei, vše plyne.

Před rokem jsme v článku Záchrana kyjovského pivovaru je příležitostí ke kulturnímu jednání upozornili, že vedení města požádalo – prostřednictvím místostarosty Čmelíka – o povolení k odstranění historické budovy pivovaru a toto povolení získalo.

Po publikaci článku vedení města zabrzdilo a nechalo zpracovat statický posudek, v dubnu 2025 pak pan Čmelík na zasedání KVU doplnil, že požádá o vyjádření památkářů. Nechme stranou postup, kdy město nejprve žádá o povolení k odstranění stavby, aby po jeho obdržení začalo shánět podklady k rozhodnutí, zda o povolení žádat. Ano, Kyjov je jiný...

Nechme stranou, že po publikaci našeho článku se z kuloárů radnice ozývalo, že se nechává místostarosta Čmelík slyšet, že byl vždycky pro zachování stavby. Odkud to jen známe… a jo, šable hore!

Poté, co jsme zveřejnili pozvánku na výstavu fotografií pivovaru (autor Marek Svoboda), se o věc začala zajímat média (Novinky, Rovnost). Místostarosta se vyjádřil, že budova pivovaru je předmětem mnoha debat a že do týdne bude mít k dispozici vyjádření památkářů. Asi to, o které žádal v dubnu. (Vyjádření NPÚ je od 8. 9. 2025 k dispozici a vyznívá ve prospěch záchrany budovy, pozn. red.)

Dva dny na to, na zasedání zastupitelstva 8. 9. 2025 zaznělo, že město nemá pro objekt využití, a proto jej patrně zbourá. Jako možnost vidí nabídnout jej soukromému majiteli k pronájmu se závazkem rekonstrukce. Nechci laskavého čtenáře zdržovat či podceňovat, tedy stručně – řešením má být to, že město nabídne soukromníkovi, aby budovu v majetku města za své peníze opravil a poté si ji od města pronajal. Do té doby neuděláme nic. Budeme se modlit, aby to konečně spadlo a tím se věc vyřešila.

Máme za to, že kdyby vedení města, které sebe sama zve městem kultury a tradic, o záchranu kusu historie trochu šlo, nabídlo by třeba pivovar k prodeji za korunu. Nebo by jej zahrnulo do rozvojové plochy mlékárny s tím, že developerovi umožní vybudování plánované zástavby bez dalších finančních nároků – pouze se závazkem zachovat a rekonstruovat objekt pivovaru na vlastní náklady. Napadlo je to? Prověřili tyto možnosti během šesti let, kdy město objekt vlastní a teče do něj?

Mnozí z těch, kteří se o pivovaru a jeho plánovaném osudu dozví, kladou si jako první otázku: Co s ním dál? To je velice dobrá otázka – ale v nesprávnou chvíli. Neptejme se nyní, co s kusem historie města, ostatně na výstavě a v článcích přinášíme mnoho příkladů a možností, jak takový objekt využít. První otázka, jež musí zaznít, je: Chceme, nebo nechceme zachovat kus vlastní historie a kultury? Pokud ano, zabraňme, aby po nejbližší zimě budova s unikátními prostory a sklepy v nejatraktivnější části města spadla.

A ještě jednu věc je třeba říct konečně nahlas: V Kyjově je obvyklé, že pokud se něco podaří, bez ohledu na to, kdo věc vymyslel nebo zorganizoval (sportovci, lidé od kultury, odborníci v komisích by mohli vyprávět a vyprávějí), starosta už drží mikrofon a usmívá se do kamer. Když něco nejde, přichází výčitka – “Co jste pro to udělali vy, jaké návrhy máte, máte na to peníze…”

Osobně si myslím, že své zástupce volíme proto, aby s péčí řádného hospodáře pečovali o jim svěřený majetek. Volení zástupci ve vedení města – nikoli veřejnost či opozice – nesou odpovědnost za vývoj a stav města a jeho majetku. (Za město nese již 35 let nepřetržitě odpovědnost Sedmadvacítka nezávislých, pozn. red.)

K tomu, aby o něj mohli dobře pečovat, jsou uvolnění ze svých zaměstnání, berou za to veřejné peníze a mají k tomu aparát státní správy – odbory, úředníky, specialisty na dotace, právníky. Pokud by systém fungoval tak, že spolu s upozorněním na problém je občan zavázán zajistit i řešení a financování, byli by volení zástupci de facto zbyteční. A stejně tak není stav věci odpovědností opozice, ta nemá výkonnou moc. Kdyby ji měla, není už opozicí.

Jako aktivní občané (a jestli někdo říká „aktivisté”, tak i to je pozitivum oproti „občanským pasivistům") můžeme organizovat výstavy, koncerty a publikovat vše, co uznáme za vhodné, s cílem na věc upozornit. Bez platu, s finančními náklady a ve svém volném čase.

Otázku z inteligenčního testu ze začátku článku bychom teď mohli upravit: „Uveďte několik důvodů, proč je důležité uchovat a pečovat o hmotné i nehmotné kulturní dědictví rodného města.“

Zda přístup vedení města kultury a tradic obsahuje pochopení možnosti učit se z minulosti, a tím ovlivňovat přítomnost a budoucnost, i pochopení důležitosti tradic národa, kutury a identity a chápání významu rozvíjení znalostí, musí laskavý čtenář zhodnotit sám.

Matěj Černý, občan

Jo… a přijďte zítra na výstavu!
Pražírna, sobota 17.55

Z vyjádření ředitele Národního památkového ústavu

Město si poté, co získalo povolení k demolici, vyžádalo konzultační stanovisko, které vypracoval ředitel územního odborného pracoviště v Brně PhDr. Zdeněk Vácha. Celé je k dispozici zde.

Dovolte citovat několik částí:

Objekt bývalého Kyjovského pivovaru přiléhá v těsné návaznosti k severní hranici plošně chráněného území – městské památkové zóny Kyjov. Historicky je s městem velmi silně spojen, a to i přes skutečnost, že se objekt pivovaru a sladovny s mlýnem nacházel za linií vnitřního města.
Objekt bývalého pivovaru je významným urbanistickým prvkem bývalého mlýnského předměstí, jednou z nejstarších staveb ve městě a patrně poslední ve hmotě dochovanou historickou stavbou této části města.
Za téměř pět století existence se budovy kyjovského pivovaru staly nedílnou součástí městského organismu.
Historická, urbanistická i stavební hodnota posledních dodnes stojících budov kyjovského hospodářského okrsku, jehož je pivovar součástí, je tak dle našeho názoru nesporná, a to zejména z důvodu stáří areálu, typičnosti jeho dochovaných prvků, ale i historické definici konkrétního místa.
(…) ochrana areálu nespočívá primárně na bedrech památkové péče, nýbrž by v tomto případě měla být definována zájmy územního plánování.
(…) budova pivovaru je, s ohledem na svoji dispozici, členění a světlost prostor, vhodná k interiérovým intervencím a v exteriéru nabízí možnost doplnění současnou architektonickou tvorbou. Je také nutné připomenout význam obnovy historických budov oproti demolici a novostavbě v rámci tématu enviromentální udržitelnosti.
Bývalé industriální areály bývají obcemi i soukromými vlastníky využívány zejména ke konverzi na objekty občanského vybavení, ale i služeb či bydlení. Návrh případné konverze areálu vyžaduje podrobnou analýzu potřeb obce a následně kvalitní zadání pro zpracování architektonické dokumentace.