Když úřad hledá alibi

Když úřad hledá alibi

Téma parkovacího místa vybudovaného na trávníku před domem starosty, krajského radního a předsedy Svazu měst a obcí by už nemuselo nikoho zajímat. A asi ani nezajímá. Vedlo ale rovnou k několika zajímavým výstupům.

Pozitivní je, že díky této drobné kauze vznikla na návrh Komise výstavby a urbanismu obecně závazná pravidla pro využívání městských pozemků, což je přínos pro všechny. Kauza ale také přinesla užitečný vhled, jak funguje kyjovský úřad. 

A toto je mnohem důležitější zjištění než několik dlaždic v trávě. 

Bohužel starosta se ve svých příspěvcích na sítích k tématu opakovaně vrací a opozici stále obviňuje ze lži. Proto jsem se rozhodl zveřejnit svou korespondenci s kyjovským městským úřadem. Obrázek si tak budete moci udělat nejen ze starostových videí, ale i z níže doložených dokumentů.

Připomeňme si v krátkosti, o co šlo. Před domem na Urbanově ulici vzniklo v květnu roku 2024 parkovací místo ze zatravňovacích dlaždic. Opozice upozornila na fakt, že se do té doby taková místa vůbec nepovolovala. V tomto postoji panovala shoda názoru Komise výstavby a urbanismu (KVU) i Odboru rozvoje města (ORM). Pokud někdo požádal, ORM dal žádost k posouzení KVU, která ve shodě postoje s ORM vydala zamítavé stanovisko. Poslední slovo má ovšem vždy ORM a radní. Komise je jen poradní orgán, sama o ničem rozhodnout nemůže a nikdy nerozhodovala.   

V případě vzniku místa pana Lukla šla tato žádost – jako první svého druhu vůbec – do Komise životního prostředí (KŽP), která o shodě přístupu KVU a ORM nevěděla a proti vzniku místa tak nic nenamítala. 

Na zasedání zastupitelstva 3. 6. 2024 opozice téma otevřela a starosta zde sdělil, že jeho situace je s předchozími žádostmi nesrovnatelná: žádal totiž o dočasné parkovací místo. Po zastupitelstvu publikoval video dehonestující zastupitele a členy komisí, kteří pouze upozornili na nestandardní postup. 

Po jeho zhlédnutí jsem využil své zákonem zaručené právo na informace a kontaktoval městský úřad s požadavkem na informace, které mohly doložit pravdivost slov pana starosty. 

Dopisování s úřadem, jmenovitě s Oborem majetkoprávním (OM), muselo proběhnout v několika kolech, neboť mi úřad opakovaně poskytoval informace nepodložené a zavádějící. Postupně jsem se dostal k vyjádřením, která ukázala nejen křehkost konstrukce argumentů pana Lukla o dočasnosti, ale i to, že aparát města je připraven sloužit zájmům jednoho člověka. 

Co jsem se tedy postupně od úřadu dozvěděl? 

  1. Dočasnost, klíčový pojem ve věci, kterým starosta vysvětluje nestandardní postupy, se v jeho žádosti neobjevuje. Žádost nebyla v tomto smyslu písemně nikdy doplněna, KŽP nebyla o dočasnosti informována, v dokumentu předloženém komisi takový termín není.
  2. Pojem „dočasné místobyl doplněn na technické poradě Technických služeb. Kdo ho doplnil a proč, nevíme. Žadatel Lukl to nebyl, zápis informaci o autorovi pojmu “dočasný” neobsahuje, doklad neexistuje. 
  3. Ke zřízení místa nebylo vydáno žádné povolení. KŽP je pouze poradní orgán, bez kompetence rozhodovat, věc tedy pouze vzala na vědomí. U skutečnosti, že nikdo nevydal povolení, se úřad odvolává na „obdobné případy“. 
  4. Při žádosti o doložení „obdobných“ případů úřad sděluje, že takové se od roku 2018 nevyřizovaly, ale řešily se „operativně“. Při žádosti o doložení zápisů o operativním řešení úřad sděluje, že takové dokumenty nemá. Odvolává se na nedoložitelné případy. 
  5. Při žádosti o sdělení, jak dlouhá je dočasnost, ji úřad definuje jako „například doba do provedení rozšíření chodníku nebo rekonstrukce vozovky“, později délku dočasnosti navazuje na revitalizace, stavby a rekonstrukce, následně ji spojuje s plánovanými úpravami dopravního režimu, aby nakonec dočasnost  „vzešla jako žádoucí na poradách vedení a samostatných jednáních k dopravě“. 

O tom, co vzešlo jako žádoucí na poradách, ale úřad opět nemá žádné dokumenty. Proto nabízí slovníkovou definici dočasnosti jako „stanovení maximální doby trvání úpravy od jejího provedení“, aby v závěru komunikace uzavřel věc sdělením, že dobu dočasnosti stanovil žadatel sám.

  1. Otázka, proč byla žádost pana Lukla předložena KŽP k seznámení a proč nebyl takový postup zvolen i v případě jiných žádostí, trvá. Pokud se žadatel odvolával na to, že je to kvůli dočasnosti, pak je třeba zopakovat, že o dočasné místo nežádal. Zdá se, že hlavním důvodem mohlo být obejití standardního postupu, který by apriori znamenal zamítnutí jeho žádosti.  

Tady bychom mohli skončit. Možná ale máte stále pochybnosti, a tak nezbývá než se na komunikaci s úřadem podívat podrobněji. Čtení to není příjemné, ale užitečné. Pod hypertextovými odkazy najdete dokumenty v plném znění.

V první žádosti (9. 6. 2024 a 10. 6. 2024) jsem požadoval informace:

  1. zda bylo Odborem majetkoprávním vydáno povolení ke zřízení parkovacího místa na pozemku města – kdy bylo vydáno a kým, požádal jsem o kopii povolení;
  2. zda byla uzavřena nájemní smlouva k soukromému využití pozemku, jaká je výše nájmu, požádal jsem o kopii smlouvy; 
  3. jak postupuje odbor města v případě zjištění existence tohoto typu parkovacího místa vybudovaného bez povolení města; 

Úřad sdělil, že: 

1. Povolení vydáno nebylo – stejně jako v obdobných případech, neboť se jedná o úpravu dočasnou“. 

O zřízení byla pouze informována KŽP a požadavek byl předán TS na provozní poradě s tím, že „po předpokládané změně dopravního režimu v ulici bude na náklady žadatele zeleň obnovena.“; 

2. Smlouva uzavřena nebyla; podobné úpravy před domy jsou obvykle zřizovány a upravovány v souvislosti s rekonstrukcí či výstavbou, zřízením či změnou sjezdu na komunikaci, při přípravě úprav a revitalizací ulic.

3. Pokud je vybudována v rozporu se stanoviskem města, řeší se věc při procesu povolení užívání stavby; odbor doložil několik souhlasných stanovisek.

V reakci na podané informace jsem (28. 6. 2024) žádal: 

  1. o dohledání a doložení „obdobných případů žádostí o dočasné místo a kopii zápisu z projednání “obdobných případů” v KŽP od roku 2018 včetně;
  2. o kopii žádosti pana Lukla, neboť v zápisu schůze KŽP je informace, že F. Lukl žádá o „povolení umístění“ nikoli o „dočasné umístění“ (zde je zásadní rozpor v tom, co tvrdil zastupitelům i ve svém videu a o co ve skutečnosti žádal); 
  3. o zpřesnění pojmu dočasný, tedy o sdělení plánovaného termínu úprav dopravního režimu a předložení podkladů k plánu změn režimu, na které odbor pojem navazuje;  
  4. o informaci, proč v některých případech uděluje souhlas s umístěním dlaždic daný odbor města, jindy bývalý místostarosta Kuchař; 
  5. o potvrzení postupu, že lze v případě zřízení dočasného místa postupovat tak, že žadatel informuje komisi a následně dá TS pokyn k vybudování místa, tak jak to udělal starosta města; 
  6. o sdělení postupu orgánů města v případě, že je místo vybudováno bez povolení města a na ulici neprobíhá žádná z úřadem zmíněných akcí – na dotaz postupu při zjištění nelegálního místa úřad v předchozí reakci neodpověděl;  

Úřad sdělil, že: 

1. Obdobné případy „nejsou časté a od roku 2018 se taková žádost nevyřizovala“. Dále, že se v minulosti takové žádosti objevovaly, a „řešily se operativně na obchůzkách, doklady bohužel nemáme k dispozici“.

2. Pan Lukl dle kopie žádal o „povolení úpravy parkovacího místa“, v jeho žádosti se slovo dočasný nevyskytuje. Dále úřad sdělil, že to, že jde o dočasné místo „vyplynulo z dalšího upřesnění žadatelem“.

3. Dočasnost předpokládá úřad v řádu dvou let a to proto, že tato doba „vzešla jako žádoucí z diskusí a na poradách vedení (…) a jednáních k dopravě“.

4. K chaosu v kompetentních sdělil úřad, že „není nastavený jednotný postup“ a žádost pana Lukla byla KŽP předložena „pouze k seznámení“.

5. Odkazem na nejasnosti v postupech města úřad vypořádává i dotaz číslo 5. Tedy že není nastaven jednotný postup. 

6. Od roku 2018 úřad nedostal podnět k řešení na černo vybudovaného parkovacího místa, proto to neřeší. 

Ani v tuto chvíli jsem neobdržel odpovědi, které jsem požadoval. Žádal jsem proto (22. 7. 2024) dále:

  1. o kopii zápisu z předmětné porady TS, během které byl doplněn pojem dočasného parkovacího místa;
  2. o informaci, kým a na základě čeho byla žádost upravena ve smyslu dočasnosti – a to vzhledem k potvrzené skutečnosti, že žadatel o dočasné místo nežádal, v místě neprobíhaly rekonstrukce, úpravy, revitalizace a o dočasnosti nebyl informován žádný z orgánů města (viz zápis KŽP);
  3. o kopie zápisů porad vedení a zápisů samostatných jednání, jež dokládají sdělenou informaci, že skutečnost, že jde o dočasné místo „vzešla jako žádoucí na poradách vedení a samostatných jednáních k dopravě“;
  4. o poskytnutí dokumentu stanovujícího délku povoleného využití pozemku k parkování;
  5. o další informace k vyjasnění plánovaných postupů realizace změn v dopravě (Projekt udržitelné městské mobility (tzv. SUPM, Koncepce parkování 2019, lokalita Seifertovo náměstí).

Úřad mi 5. 8. 2024

1. Předal kopie zápisů porad TS, zde slovo dočasný figuruje, dle sdělení úřadu požadavek doplnil žadatel. Nicméně žádný doklad (např. písemné doplnění žádosti) o tom neexistuje.

2. Poskytl zápisy z „porad a diskusí“, jež měly doložit délku dočasnosti – ani jeden z poskytnutých zápisů neobsahuje informaci o „žádoucí délce dočasnosti“.

3. Úřad sám pojem upřesňuje jako „stanovení maximální doby trvání úpravy od jejího provedení“.   

4. Dokument stanovující délku povoleného využití pozemku k parkování úřad poskytl.

5. Dokument plánovaných postupů realizace změn v dopravě v dané lokalitě nebyl poskytnut, neexistuje.

Vzhledem k tomu, že mi úřad poskytl kopie zápisů, které nedokládají, kdo žádal o doplnění dočasnosti, požádal jsem znovu. Tentokrát o:

  1. předložení dokumentu potvrzující validitu sdělení, že „předpokládané dočasnosti v řádu dvou let vycházející jako žádoucí...“ A v případě, že dokument neexistuje, o jiný způsob doložení skutečnosti, že byla stanovená maximální délka dočasnosti jinak;
  2. doplnění, na základě čeho byla stanovena „maximální doba trvání úpravy“, o kopii dokumentu ošetřujícího povinnost žadatele pozemek v daném termínu uvést do původního stavu;
  3. v případě neexistence těchto dokumentů o sdělení, kým byla stanovena maximální doba trvání úpravy a o doložení této informace příslušným dokumentem.

Úřad sdělil jednoduše, že: 

1. Dokument neexistuje.

2. Dokument neexistuje.

3. Dočasnost a dobu trvání úpravy stanovil dodatečně žadatel (dokument potvrzující tuto informaci úřad opět nepředložil, délka dvou let nefiguruje v žádném z poskytnutých dokumentů).

A je to. Celá kauza mohla skončit ve chvíli, kdy opozice na problém upozornila. Není ostuda říct: „Promiňte, nevěděl jsem, napravím.“ Ale v Kyjově to máme jinak. 

Horší je fakt, že jakmile se začnete ptát – a na to máte nejen přirozené právo, ale i zákonný nárok – začne s vámi úřad hrát hru, která není moc čistá. A která v tomto případě zcela jednoznačně straní žadateli, shodou náhod starostovi, což je vidno ze zaslaných odpovědí a dokumentů. Řada z nich neexistuje, řada z nich o dané věci nehovoří. Proč to tak u nás v Kyjově máme, nevím. 

Tuším, že i po přečtení tohoto článku se v nějakém novém videu dozvíme, že vše je lež. Já překvapený nebudu. A vy už možná taky ne.

Matěj Černý