Kyjov očima chodce

Proč podporovat chodce?

Pěší odlehčí dopravě. Nevytváří zácpy (představte si třeba křižovatku u pošty). Nepotřebují parkovací místo. Naopak po chodníku se přepraví více lidí než po silnici. Výstavba a údržba chodníků je jednodušší a levnější, město ušetří peníze.

Chodci oživí město. Pohybují se pomaleji, zdraví se, mluví spolu, prostě tvoří společenský život a komunitu. Jdou na kávu, na jídlo, do obchodů. Kde jsou lidé, tam rádi chodí další lidé. A tím se efekt násobí. Místo, kde neparkuje auto, můžeme využít pro setkávání, posezení, restaurační zahrádku, trhy. V Kyjově si v tomto ohledu jednoznačně zaslouží zlepšení náměstí.

Chůze je zdravá. Je nejdostupnějším a nejpřirozenějším způsobem pohybu. Na jednu stranu sedíme v autech, na druhou utrácíme za fitcentra. Je třeba něco dodávat?

Jak lidi motivovat k chůzi?

Jako chodec chci mít pocit, že jsem ve městě vítaný. Chci pohodlné, bezbariérové a navazující chodníky. Chodníky dostatečně široké, s funkčně navrženými vjezdy k domům, které pro pěší nevytváří nečekané pasti. Dobrým příkladem je nový chodník na ulici Luční (od pálenice do kopce). Naopak noční můrou pro chodce, hlavně v  zimě, je chodník na Nětčické (od bývalé trafiky po hřbitov). Chodníky mají být také tam, kudy lidé přirozeně chodí, například v místech vyšlapaných pěšin v trávě. Lidé potřebují bezpečně přejít silnici, odpočinout si na lavičce nebo se schovat ve stínu. Chodci chtějí mít cíl, který stojí za procházku, ať už je jím dobrá káva, nebo relax v parku – všude tam, kde rádi potkáme další lidi. 

Často se mluví o patnáctiminutovém městě, ve kterém má člověk veškeré služby, práci a zábavu v dosahu 15 minut chůze. Sednout do auta, hledat a platit parkování se pak ani nevyplatí. Toho lze docílit podporou bydlení v centru města a promyšleným systémem MHD, aby se i lidé z okrajů Kyjova pohodlně dostali do centra a nebyli nuceni využívat automobil, když potřebují čerstvé rohlíky nebo uzeninu. 

Rozhodně nechci žádné zákazy! Trendem v moderních městech jsou sdílené zóny – například na náměstích, u nádraží. Jedná se o místa, kde se mohou pohybovat auta, pěší, cyklisté i MHD. Promyšleným dopravním řešením dojde ke snížení rychlostních rozdílů mezi jednotlivými typy dopravy tak, aby všichni mohli bez kolizí fungovat společně. Neobjevujeme Ameriku, tato řešení opravdu fungují, zvláště třeba v dopravních uzlech. V tomto ohledu kyjovské vlakové i autobusové nádraží představují spíše dopravní špunt, než místo kde jednoduše vystřídáte různé způsoby dopravy. 

Co s tím uděláme?

Už děláme. Pracujeme v komisích (v tomto případě v Komisi výstavby a urbanismu), odkud aktivně podporujeme výstavbu uvnitř města (např. bývalá mlékárna). Snažíme se hlídat parametry nově budovaných a renovovaných chodníků, aby se po nich dobře chodilo každému. Mladým, starým, maminkám s kočárky i handicapovaným. A do budoucna se zaměříme na tvorbu prostorů s jasnou preferencí chodců – části náměstí (různé varianty má vedení města už dlouho v “šuplíku”), sdílených zón (začněme u škol a školek), revitalizovaných a bezpečných parků (dlouhodobě se připravuje oživení městského parku, nesmíme ale zapomínat i na další parky, např. na zanedbaný prostor u kaple sv. Josefa). Je nejvyšší čas začít.

Lukáš Fridrich, zastupitel za sdružení Pro Kyjov