Město, které nestaví, umírá

Rozhovor s Jindrou Novým

Město, které nestaví, umírá
Zářijové číslo tištěného občasníku Proč Kyjov jsme celé věnovali otázkám veřejného prostoru a tématům spojeným s architekturou, urbanismem, koncepčním přístupem k plánování rozvoje města, zeleni, bydlení, služeb. O názor na tyto otázky jsme požádali také ředitele Kanceláře městského architekta Zlín (https://www.kamzlin.cz/) Jindřicha Nového. Mimo práci pro město Zlín se Jindra věnuje také tvůrčí práci architekta ve vlastním ateliéru a v současnosti je členem pracovní skupiny PUMM v Kyjově.

Většina lidí si pod pojmem architekt představí někoho, kdo navrhne rodinný dům nebo knihovnu. Role městského architekta (MA) je asi jiná. Dalo by se v několik větách říct, co je jeho úkolem? 
No to by se teda nedalo. (smích) Liší se to mimo jiné třeba podle velikosti obce, ve které působí. Je rozdíl mezi Kyjovem a třeba Zlínem. Témata, která MA řeší se liší specifickými danostmi obce – urbanistickým charakterem, historickým kontextem, krajinným prostředím a podobně. Každý MA musí správně pochopit, co město potřebuje, a vnímat priority. 

Ta otázka souvisí i s jeho kompetencemi v samosprávě, respektive státní správě. MA totiž může fungovat jako samostatná příspěvková organizace, jako součást samosprávy, ale také třeba jako kontraktor státní správy, například stavebního úřadu. Toto všechno je třeba optimalizovat na místní specifika a možnosti. 

To je pro laika, který o roli MA slyší poprvé, dost odborné. Dalo by se to nějak zjednodušit? MA pro město nenavrhuje domy, ale co tedy dělá? 
Obecně jde říct, že by měl působit ve třech rovinách: v rovině koncepční, operativní a komunikační. 

V koncepční rovině je jeho úkolem spolupracovat s vedením města a pořizovatelem územních plánů, připravovat koncepční dokumenty, které usměrňují rozvoj města. V operativní rovině poskytuje MA odborný základ k záměrům města, připravuje vyjádření k soukromým projektům. No a v neposlední řadě je jeho práce o komunikaci, osvětě a zajištění participace veřejnosti. Ve všech rovinách nemá ale být jen vykonavatelem, ale taky iniciátorem.

Pole působnosti je široké, možnosti většinou omezené. Nicméně MA je podle mě k pozitivnímu rozvoji města nutný a v budoucnu nebudou ani malé obce, které by neměly alespoň sdíleného architekta.

Je tato konkrétní oblast působnosti architektů specifická i v nárocích nebo ji může dělat kdokoliv, kdo vystudoval architekturu? 
V odborné rovině by měl mít znalosti ohledně stavebního zákona, územního plánování, základní znalosti legislativy týkající se fungování obcí. Zkušenosti v této oblasti jsou určitě výhodou. Dále zkušenosti s plánováním větších územních celků, nikoliv jen domů. Pak potřebuje odvahu a dobré komunikační schopnosti. Měl by být schopný pomoct obci nastavit koncepci rozvoje, protože to je často kamenem úrazu. Neměl by jen psát vyjádření k jednotlivým záměrům.

MA musí být součástí týmu na radnici města. S kým musí spolupracovat nejvíc, kdo je ve vztahu k němu nejdůležitější osoba?
Záleží na velikosti obce. Ve Zlíně, podobně jako v několika dalších větších městech, jsme zřízení jako příspěvková organizace a máme svého gesčního radního. Pokud je MA součást samosprávy (tedy úředník), tak má také svého nadřízeného radního, se kterým by měl úzce spolupracovat a který také zastupuje MA v radě obce.

Dá se město udržet živé, pokud by se v něm vůbec nestavělo? Kyjovu dlouhodobě ubývají obyvatelé, řada mladých lidí se odstěhuje jen proto, že jednoduše bydlení neseženou...
Město, které nestaví, umírá. A nejedná se jen o módní téma bydlení. Vzhledem k nepříznivým demografickým prognózám se v podstatě nacházíme na trhu, kde města mezi sebou soupeří o obyvatele. Je to přirozené a pro rozvoj měst vlastně motivační. A nestačí jen stavět byty, to se dělo v 70. letech, ale soupeřit také na jiných hracích polích – tvořit možnosti k podnikání, zlepšovat atraktivitu veřejného prostoru, infrastrukturu, občanskou vybavenost a další.

Tématem Kyjova je opakovaně bezpečnost. Může bezpečnosti města MA a způsob plánování a zacházení s veřejným prostorem nějak prospět?
Nejobecnějším úkolem města je tvorba prostředí dobrého pro život. A jedna z nejdůležitějších složek města je jeho veřejné prostranství. To je místo, které výrazně přidává nebo ubírá na atraktivitě. A jeho podstatnou částí je jeho bezpečné užívání. Dobrým indikátorem je, jak svobodně a bezpečně se ve městě mohou pohybovat děti. 

Mimochodem, veřejné prostranství je mocným nástrojem v rukou města. Zkuste si představit, kolik lidí se pohybuje se na ulicích, náměstích, parcích, kolik událostí se tady odehrává v průběhu roku. V Kyjově to můžou být desítky milionů „pohybů“ lidí, ve Zlíně stovky milionů. Na druhé straně si vezměte nějakou budovu, sportoviště a to, kolik lidí ji za rok navštíví a výši investic. Když ty poměry porovnáme, dojde nám, jakou reklamou pro město může být příjemný a funkční veřejný prostor. Kolik může potěšit a inspirovat lidí! 

Problém je u nás estetika veřejného prostoru. Billboardy a reklamy na každém plotě, k tomu se přidaly různobarevné výdejní boxy, reklamní polepy výloh, vývěsky… Každá jiná, hlavně pestré. Na svém pozemku může město povolit nebo zamítnout umístění takového prvku, ale má nějaké možnosti, pokud se jedná například o soukromé provozovny?  
Zvláště výdejní boxy jsou velice aktuální téma. Řešení spočívá v kombinaci dobrého manuálu, to je téma pro MA, legislativních restrikcí, tedy využití právních předpisů a vnitřních předpisů obce, a komunikace s provozovateli. Takzvaný reklamní smog je ale legislativně složitě regulovatelný. Role MA by měla spočívat taky v osvětě.

Na jednu stranu je asi potřeba, aby se na podobě města a jeho směřování podílela veřejnost. Na názor máme právo všichni. Ne všichni ale všemu rozumíme. Co může dělat MA pro to, aby město ve svém rozvoji nešlo jen naproti populistickým nápadům a snaze vyhovět všem?
Na jedné straně je participace občanů, ta má ale své limity. Optimálně by měla být vyvažována autoritou MA a zástupců města. Excesům lze zabránit dobrým územním plánem a obecnou plánovací dokumentací, koncepcemi, o které se jde při rozhodování opřít.

Problémem je také fenomén NIMB (Not in my backyard – česky Ne na mém dvorku). Všichni chceme pěkné náměstí, ale všichni tam chceme přijet autem, chceme funkční dostupné MHD, ale nechceme u domu zastávku. Může s tím MA něco dělat?
Dobrý plán a záměr musí být podepřený autoritou. Tam, kde má město kompetence, musí aplikovat i svoji moc. Optimálně na základě dobrého plánu. A k tomu je dobré mít dobrého městského architekta. 

Už zaznělo, že jednou z důležitých částí práce MA je osvěta a edukace. Co v této věci může a má dělat vedení města?
Vedení města musí dát MA dostatečné kompetence a podporu. Jinak to nebude fungovat. Je potřeba si uvědomit, jak velký význam má v dnešní době komunikace. Obzvlášť v případě správy a nakládání s veřejnými statky. Je to samostatný obor a je nutné k němu i takto přistupovat – jsou na to potřeba lidi i peníze, ale investice se vyplatí.  

Jak by podle tebe mělo vypadat ideální malé město 21. století? 
Aktivní, úderné, protože jeho rozhodovací struktury jsou relativně jednoduché. S dobrým plánem, koncepcemi a prioritami, které jsou poměrně jednoduše specifikovatelné a které můžou být oporou při rozhodování. Jinak se rozhodovací potenciál výrazně snižuje. Je potřeba využít, že menší obec jde docela rychle měnit, adaptovat, zlepšovat. Na rozdíl od větších měst, kde jsou struktury složitější a dohody, plánování i realizace jakéhokoliv záměru komplikovanější a zdlouhavější. Menší město tak často roste s dobrým starostou a naopak.

Díky za rozhovor.
Mějte se.  

Otázky připravila redakce Proč Kyjov