Články

Plán udržitelné městské mobility - Jak na tom jsme v Kyjově?

„Dobrá zpráva je, že už se můžete jen zlepšovat.“
Mgr. Petr Pšenička, spoluautor analytické části PUMM Kyjov.

Na těchto stránkách jsme vás informovali (SUMP - podporujeme vytvoření nové dopravní koncepce a Kyjov musí řešit dopravu koncepčně), že se město rozhodlo pořídit Plán udržitelné městské mobility (PUMM), i o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedly. PUMM představuje ucelený koncept dopravy, jehož cílem je navrhnout takové odborné řešení městské dopravní obsluhy, které povede k atraktivnějšímu a kvalitnějšímu prostředí pro obyvatele.

Na pořízení PUMM město vypsalo výběrové řízení a vítězná firma CityTraffic s.r.o. tento dokument nyní zpracovává. První část dokumentu - analýza dopravy je již dokončená a firma CityTraffic ji prezentovala pracovní skupině a zastupitelstvu. V září 2025 by měla být hotová i navazující část návrhová.

Analytická část PUMM představuje velmi podrobný průzkum dopravní situace v Kyjově. Při její tvorbě byla využita kamerová šetření, aktuální demografické údaje, sociologické průzkumy, rozložení pracovních příležitostí, struktura typů vzdělávacích institucí, počet a typ nákupních center, rozvojové plochy města a mnoho dalších proměnných. Na této části se mnozí z vás podíleli vyplněním dotazníků – za to vám mnohokrát děkujeme.

Analýza se zabývá všemi druhy dopravy – silniční, železniční, autobusovou včetně MHD, cyklistickou a pěší dopravou, ale i veřejným prostorem jako celkem.

Podívejme se na nejdůležitější výstupy:

Automobilová doprava

V Kyjově tvoří automobilová doprava přibližně 75 % veškeré dopravy po městě. To znamená, že tři čtvrtiny všech přesunů lidí ve městě probíhají autem. Spoluautor analýzy pan Petr Pšenička, který zpracovává podobné dokumenty pro města po celé ČR, k tomu dodal, že takto vysoký podíl automobilové dopravy je zcela ojedinělý. Obvykle se v městech podobné velikosti, jako je Kyjov, pohybuje okolo 50 %.

Zajímavé a důležité je i to, že podíl tranzitní dopravy (vozidla, jež městem pouze projíždějí) je relativně nízký. To znamená, že si město „plníme auty“ sami – a to jak místní obyvatelé, tak lidé dojíždějící do Kyjova.

Z analýzy dále vyplývá, že v Kyjově řešíme zcela nevhodně parkování. Pozor – to ale neznamená, že máme nedostatek parkovacích míst. Naopak! Město jde statické dopravě (zaparkovaná auta) takříkajíc naproti. V centru lze parkovat velmi jednoduše a levně a počet parkovacích míst je hrubě předimenzovaný. I to je podle Petra Pšeničky v ČR unikát – v žádném jiném městě nelze na náměstí zaparkovat tak snadno a levně.

Cílem PUMM není zakázat na náměstí vjezd vozidel, ale najít rovnováhu mezi jednotlivými druhy dopravy, aby se v centru města dalo žít, nejen tudy projíždět a parkovat. Ale aby zároveň bylo možné tady i na chvíli zaparkovat, pokud je to třeba.

Nejde ale jen o náměstí – parkovací koncepce neexistuje nejen pro centrum, ale ani pro zbytek města. Chybí jasná pravidla, parkování je řešeno ad hoc, nebo není řešeno vůbec. Parkování mimo povolená místa je v Kyjově běžné a městem tolerované.

Autobusová, železniční doprava a MHD

Hlavním problémem je nedostatečná provázanost železniční a autobusové dopravy. Analýza tuto část popisuje jako „nevyužitý potenciál“ – autobusovou dopravu je třeba integrovat se železniční. Ideálním řešením by bylo nejen navázání autobusových spojů na vlakové, ale i přesun autobusového nádraží k vlakovému, kde již dnes stojí 6 málo využívaných autobusových zastávek. Takové řešení ale neznamená, že by autobusy neobsluhovaly centrum města.

Zcela nevyhovující je podle analýzy MHD – nedostatečný rozsah provozu, chaotické jízdní řády, spoje neobsluhují některé části Kyjova (např. Nětčice nebo Boršov), linky jezdí zcela nepravidelně, mají proměnlivou a komplikovanou trasu a nenavazují na vlakové ani regionální autobusové spoje. Nabídka MHD je proto neatraktivní, nepoužitelná a mobilitě ve městě přispívá jen minimálně. Autoři analýzy k tomu dodávají: „Naprosto tristní je také infrastruktura. Zastávky až na několik výjimek nesplňují standardy 21. století, ale ani 20. století.“

Cyklistická doprava

Cyklistická doprava je při cestách na krátké vzdálenosti efektivní a je proto klíčovým prvkem udržitelné mobility. Při výběru dopravního prostředku je pro obyvatele nejdůležitější pohodlí a bezpečí – tedy kvalitní infrastruktura.

Přestože městem vedou důležité cyklotrasy (např. dálková evropská trasa EuroVelo 4), liniová infrastruktura pro cyklisty ve městě prakticky neexistuje. Stávající cyklotrasy se nacházejí výhradně mimo město a průjezd zastavěným územím zůstává neřešený.

Pěší doprava a veřejná prostranství

Každý, kdo si místo auta zvolí chůzi, snižuje automobilovou zátěž města. Proto by měla být pěší doprava vedením města maximálně podporována. Také zde platí, že zásadní je pohodlí a bezpečnost.

Bohužel, kvalita infrastruktury pro pěší je v Kyjově bídná. Analýza upozorňuje na příliš úzké chodníky, někde dokonce žádné (např. Boršovská ulice), příliš dlouhé a nebezpečné přechody – často přes více pruhů a se špatnými rozhledovými poměry. Některé přechody ústí mimo chodník, nejsou bezbariérové. Na chodnících je mnoho překážek a často na nich nelegálně – ale tolerovaně – parkují auta.

Špatný stav chodníků a veřejného prostoru celkově, nevhodné parkování

Nebezpečné přechody pro chodce a tolerované parkování v zelených pásech

Zásadní je situace před školami. Katastrofální je například ráno před ZŠ Komenského na ulici Újezd – auta parkují přímo před školou, před i za přechodem. Na ulici Mezi Mlaty dokonce chybí chodník na straně mateřské školy – auta si tam vzájemně vyhýbají jízdou po druhé straně, kde je chodník.

Veřejný prostor

O stavu veřejného prostoru na náměstí, v parku i jinde ve městě bychom mohli napsat mnoho – a brzy tak učiníme. Pro dnešek si dovolím citovat shrnutí části analýzy věnované pěší dopravě:

„Pěší doprava a veřejná prostranství stojí v Kyjově na okraji zájmu. Veřejný prostor ovládá dynamická i statická silniční doprava, která je přitom nejméně efektivním způsobem dopravy. Změna dlouhodobě zaužívaného a pěstovaného myšlení se v Kyjově zatím neodehrála, což je vidět například na široce rozšířeném a zjevně tolerovaném stání na zeleni a chodnících. To tyto povrchy nejen znehodnocuje, ale často uživatelům znemožňuje jejich používání.“

Co dodat…?

Snad jen, abyste nelitovali času, nahlédli do analýzy a položili si otázku: Jak se stalo, že jsme tam, kde jsme – a v jakém prostředí by se dobře žilo vám, vašim dětem a vašim blízkým?

V další fázi procesu se bude PUMM věnovat návrhové části - tedy opatřením, která by měla vést k podpoře tzv. “15minutového města”. Tuto variantu totiž odhlasovali všichni zastupitelé opozice i koalice. Návrhy budou prezentovány na zasedání zastupitelstva v září 2025.

Dokumentů máme v Kyjově nepřeberně. Výstupy analýzy i plánované kroky je třeba lidem představit a vysvětlovat. O změnu se musí někdo zasadit. Zda je k tomu připraveno současné vedení města, nevím. Přestože informace o prezentaci analýzy nebyla uvedena ani v programu zasedání zastupitelstva a první prezentace výstupů není publikována v Kyjovských novinách a ani není diskutována na veřejné debatě organizované vedením města, ale je pouze na těchto stránkách, chci věřit, že koaliční zastupitelé nehlasovali pro změnu jen proto, aby se debatě o současném stavu vyhnuli, a doufám, že se o pozitivní změny skutečně zasadí.

Držím Kyjovu palce.