Proč Kyjov nevzkvétá?

V minulém čísle tohoto občasníku jsme se mohli dočíst, že město Kyjov právě pracuje na tvorbě Plánu udržitelné městské mobility (PUMM). To je určitě dobrá zpráva pro všechny obyvatele. Bylo by skvělé, kdyby zpracování koncepčních dokumentů proniklo i do dalších oblastí městského plánování. Patří k nim i mé oblíbené – profesí i životem prostupující – téma zeleně.
Možná si řeknete, k čemu je třeba nějaká koncepce v oblasti zeleně? Přece vím, kdy co sekám, kdy hrabu listí, kdy pleju, kdy zalévám. Většina z toho se podřizuje ročnímu období, počasí, aktuální nemocnosti pracovníků a podobně. Tak k čemu tuna lejster a barevných map? Dovolím si oponovat: jestli chceme naše město a jeho okolí posouvat, je třeba vědět, kam a jak se tam chceme dostat. Pokud se naše plánování scvrkne na zadávání úkolů ze dne na den bez jasnější vize, kam investovat energii a finance, prostor kolem nás začne stagnovat a postupně upadat. A toho jsme, dle mého názoru, aktuálně v našem městě svědky.
V oblasti zeleně nám ke strategickému plánování slouží především Studie sídelní zeleně (generel zeleně). Tento dokument popisuje stávající stav, navrhuje jeho úpravy a stav cílový. Přidruženými nebo podružnými dokumenty by pak měly být i plány péče, které zefektivní již zmíněnou každodenní údržbu zeleně.
Podívejme se pro lepší představu na pár příkladů, kde by nám mohl takovýto dokument pomoci:
Co není strategické plánování…
Vysadíme 1 000, 10 000 nebo 1 000 000 stromů a zachráníme klima. Nevíme kam, nevíme co, nevíme, jak se o to budeme starat.
… a co je strategické plánování
Víme, že nejcennější jsou již vzrostlé stromy, takže jim věnujeme náležitou péči. Víme, o kolik nových dřevin se zvládneme jako město ročně postarat, aby jejich vývoj zdárně probíhal. Máme vytipovány lokality pro výsadbu a víme, jaké úpravy bude v jednotlivých lokalitách třeba provést, aby zde výsadba mohla proběhnout. Tímto způsobem sice nevysázíme tisíce stromů, spíše jen desítky, možná nižší stovky (pokud započítáme okolní krajinu). Cílem jsou však vzrostlé dřeviny, plnící funkce, které od nich čekáme – nikoliv přežívající pahýlky, z nichž prvních pět let přečká jen polovina.
Co není strategické plánování…
Snažíme se vysadit stromy do betonových korýtek, která jsou pro ně ponechána při dokončení veřejných staveb.
… a co je strategické plánování
Ze strategického dokumentu pro dopravu víme, kde vzniknou nová parkoviště. V plánu zeleně můžeme navrhovat vhodná řešení – aby konstrukce parkoviště umožňovala dlouhodobou prosperitu dřevin, které ochrání naše motorové miláčky před totálním rozpečením.

Co není strategické plánování…
Vysadíme na náměstí stromy. Stromy prospívají a rostou. Stromy zakryjí radnici. Při radikálním zpětném řezu vzrostlých stromů dojde k nevratnému poškození dřevin. Místo čtyř hezkých stromů budou na náměstí čtyři košťata. Ale zase uvidíme na věž. Situace, která nemá dobré řešení.
… a co je strategické plánování
Chceme na náměstí stromy a víme, jaké výšky mají dosáhnout. Vybereme proto dřeviny odpovídající našim požadavkům a zajistíme spolupráci s arboristy, kteří zapěstují stromy tak, aby mohly prosperovat, zachovaly si estetickou hodnotu a zároveň nenarušovaly architektonicky významné pohledy. Víme, že péče o tyto dřeviny bude finančně náročnější a v dlouhodobém plánu s tím počítáme.

Co není strategické plánování…
Chceme na některých plochách omezit seč. Nevíme kde, nevíme jak, nevíme moc ani proč.
… co je strategické plánování
V celém městě rozlišíme plochy s intenzivní péčí a plochy s menší intenzitou údržby. Občanům srozumitelně vysvětlíme přínosy odlišně udržovaných ploch, umíme je seznámit s celkovou strategií a nabídnout jim odpovídající plochy pro jejich oblíbené aktivity.

Co není strategické plánování…
Vyšel nový dotační titul na obnovu vegetačních ploch v rámci města. Dotace chceme využít, musíme proto vymyslet kde a co vlastně chceme udělat, najít projektanta, shromáždit podklady, vytvořit projekt a zkusit jej podat. Bohužel, poskytovaná částka byla vyčerpána dřív, než jsme projekt dokončili…
… a co je strategické plánování
Předem víme, které lokality chceme upravovat a jak. Předem připravíme podklady k jednotlivým dílčím projektům. U nejdůležitějších záměrů můžeme mít dopředu zpracované projekty, které v případě vypsání vhodného dotačního titulu pouze upravíme – a podáváme. Jednotlivé projekty na sebe navazují a celá činnost má hlavu a patu.
Snad se mi podařilo nastínit, v čem by Kyjovu strategický dokument pro zeleň prospěl. Funkce městské zeleně není jen doplňková, třešnička na městském dortu, která nám udělá občas radost, když něco vykvete. Je to důležitá, komplexní součást celého městského organismu, která má obrovský vliv na to, zda se cítíme bezpečně, jestli se nám dobře dýchá, zda máme pocit, že je dané město bohaté, jestli se máme kde procházet a setkávat, zda můžeme bez obav nechat dojít děti do školy pěšky.
Zkrátka kvalitní městská zeleň je jedním z významných prvků, díky kterým se nám ve městě dobře žije.
To je budoucnost, kterou bych si pro Kyjov moc přála.
Markéta Pôbiš Zajíčková
Vystudovala obor Zahradní a krajinářská realizace na Mendelově univerzitě. V roce 2020 založila vlastní firmu, v níž se věnuje práci se zelení jak ve veřejném, tak soukromém sektoru – od návrhu po údržbu. Od roku 2022 žije v Kyjově.