Re: Dělám si věci po svém

K následujícím řádkům mě motivovala věta z rozhovoru Matěje Černého s Ladikem Šimečkem, že folklór v Kyjově znamená, že si „borci oblečou stejné obleky, zazpívají stejný set songů jako minule, popijou a jdou dom“.

Jsem v Kyjově „náplava“ a díky mému partnerovi už asi půldruhého roku chodím (či dokonce patřím!) mezi Něčičáky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠– Mužský pěvecký sbor. Ti si v loňském roce připomínali 25 let své existence. Je to spolek asi dvacítky mužů ve věku od asi 30 do 82 let, nejrůznějších povolání, zájmů, politického přesvědčení, sociálního prostředí. Spojuje je láska k folklóru. Chodí si spolu zazpívat a při tom vypít pohárek, ale je tam mnohem víc  – dovedou se spolu pohádat o slova či přesné znění písničky, kterou se začínají učit nebo o správné uvázání pentle či opasku na kroji. To všechno z úcty a lásky ke zdejším tradicím, k folklóru, k rodnému Kyjovsku.

Že společně slaví Velikonoce či hody, dožínky, stavění máje nebo se bez nich neobejdou otevřené sklepy, je nabíledni. Že spolu slaví narozeniny či přírůstky do rodin, jen podtrhuje, že je jim spolu dobře, že se spolu rádi vidí, že spolu rádi JSOU.

Čerstvým potvrzením výše uvedeného bylo nedávné setkání, kdy si jeden z nestorů Něčičáků přál mezi nimi oslavit diamantovou svatbu. Pravidelně každý týden své ženě, která je vážně nemocná a navíc špatně chodí, „utíká“ za kamarády; nejen si zazpívat, ale trochu si povykládat, takříkajíc přijít na jiné myšlenky. Takhle by jí rád ukázal, co mu setkání s kamarády přináší.

Oslava jejich diamantové svatby stála za to! Všichni Něčičáci se shromáždili a při příjezdu oslavencům společně zazpívali Daj ně, Bože, daj ně eště dluho zdraví, diamantová nevěsta dostala na uvítanou kytici a následoval „oficiální“ obřad s proslovem oddávajícího. Všichni pak zasedli k bohatě prostřenému stolu, zpívali a hodovali – jako v pohádce. S vinšem se připojovali jednotliví spolustolovníci. A nejen ti, ale prostřednictvím videa z letiště poslal pozdrav i jeden z členů, který právě odlétal na dovolenou. Všichni společně s díkem nevěstě za pochopení a toleranci vyjadřovali přesvědčení, že tato jejich chlapská setkání jim přinášejí i sílu jít dál, nenechat se porazit těžkostmi, které život přináší. Jít životem s úsměvem a písničkou na rtech.

Jako nezávislá pozorovatelka cítím, že význam folklóru v této až rodinné formě přináší tolik potřebné emoce, sociální kontakty. Jeho síla netkví jen v „oblečení do kroje“, ale ve vzájemné podpoře a pospolitosti. Toho je potřeba si vážit, o to je dobré pečovat.

Vojtěška Kupcová