Veřejný prostor – zrcadlo života v našem městě
Každý z nás si nejspíš pod pojmem veřejný prostor představí park nebo náměstí. Patří sem ale také prostor před školami, zastávky MHD, chodníky i silnice. Je to každé místo, které sdílíme s ostatními – ať už jím jen procházíme, nebo je cíleně navštěvujeme.
Jednou z oblastí, ke které má město a jeho vedení závazek, odpovědnost a kompetenci, je právě péče o veřejný prostor. Co všechno sem patří a co určuje jeho kvalitu?
- Organizace dopravy a bezpečný pohyb: Veřejný prostor musí být bezpečný a přístupný pro všechny – nejen motoristy, ale i pro chodce, cyklisty, rodiče s kočárky a seniory. Důležitá je přehlednost, klid a možnost bezpečného přechodu přes cestu.
- Zeleň a příroda ve městě: Stromy, keře, květiny i trávníky zlepšují mikroklima, poskytují stín a vytvářejí příjemné prostředí. Zeleň také uklidňuje a láká nás k pobytu venku.
- Městský mobiliář a veřejné služby: Lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, pítka nebo veřejné osvětlení, dostupné veřejné WC – bez nich by byl náš delší pobyt venku téměř nemožný. Kvalitní mobiliář by měl být funkční, estetický a dobře umístěný.
- Údržba a čistota: I dobře navržený prostor, pokud je zanedbaný, ztrácí kouzlo. Pravidelný úklid a péče o detaily jsou klíčem k tomu, aby se lidé cítili vítáni a měli chuť zde trávit čas.
- Atmosféra a identita místa: Je to takový bonus. Každé místo má mít svůj charakter – něco, co ho odlišuje a co si lidé spojí s konkrétním zážitkem nebo pocitem. Může to být výhled, umělecký prvek, historie místa nebo třeba jen vůně květin.
Příklad z Kyjova: Dobrou ukázkou je Náměstí Hrdinů (prostor před gymnáziem, autorka návrhu Ing.arch. Martina Černá, pozn. red.). Když jsem studoval, šlo o zatravněnou nepřístupnou plochu, kterou jsme využívali jednou ročně pro školní foto. Dnes je to kvalitně upravený prostor otevřený všem, v létě pak s možností zchladit se u fontán a pítka, využívaný pro konání kulturních akcí. Jsou zde stromy, tráva i zpevněná plocha pro konání akcí. Podium s dostupností elektrické sítě slouží pro koncerty a v zimě pro betlém. Identitu místa vytváří dřevěný „portál” k nábřeží Kyjovky a pomník obětem světových válek. Po několika letech jde ale už i zde vidět, že místo potřebuje údržbu, chybí například sloupky osvětlující průchod branami.
Proč je veřejný prostor důležitý?
Prostor, v němž se denně pohybujeme, ovlivňuje naši náladu, zdraví i vztahy mezi lidmi. Pokud bude kvalitní, přinese nám:
- příjemnější prostředí pro život,
- místa pro setkávání a kulturní akce,
- bezpečnější a přívětivější město,
- lepší atmosféru a vztah k místu, kde žijeme.
Jaká je role města?
Vedle zajištění základního chodu města jde o nejzásadnější oblast, na kterou má vedení města vliv. Rozhoduje o tom, kde se co postaví, jak to bude vypadat, kdo zpracuje studii a projekt. Město při tom všem musí mít prioritu tvořit prostor pro lidi, musí lákat k životu občany města i návštěvníky.
Jak s tím naložit?
Dlouho se (bohužel pouze) mluví o úpravách náměstí, které teď slouží spíš jako velké parkoviště. Bezprostřední okolí je také zanedbané – prostor za kulturákem. Samostatnou kapitolou je nábřeží Kyjovky a menší parky (u zámečku, Seifertovo nám., Karla Čapka). A tak bychom mohli pokračovat.
Všechna tato místa chceme upravit tak, aby Kyjov ožil. A chceme k tomu přistoupit koncepčně – návrhy musí vytvářet odborníci, nejlépe v otevřené soutěži, musí respektovat vizi města zaměřeného na lidi. Úpravy musí zlepšit život nás všech, občanů Kyjova, a lákat k životu zde i lidi z okolí.
A právě klíčovému tématu veřejného prostoru věnujeme toto dvojčíslo občasníku Proč Kyjov? Najdete zde také pravidelné rubriky. A pozornému čtenáři jistě neunikne ani to, že jsme občasník otevřeli i lidem mimo Pro Kyjov a KDU. Lidem, kteří se o dění v Kyjově zajímají a mají k němu co říct.
Lukáš Fridrich, zastupitel za Pro Kyjov
